Co prdel, nepálí?

Vůbec. Zase tolik toho nebylo.

Správné papričky pálí dvakrát. Jak po nich nemáš řitní věnec v jednom ohni, je něco špatně.

napadla me anketa: kde bylo nejhezci misto, kde jste se v zivote vysrali?

To si fakt nevybavuju, nejhezci misto je vzdy to, ktere je po ruce, kdyz to nejvic potrebujes 🙂. Obecne mam rad, kdyz je tam okno nabizejici denni svetlo a moznost prirozeneho vetrani. Pokud jsou tam navic nejake casopisy a nedejboze pokojova rostlina, tim lepe.

To si pamätám. V lese v Slovinsku v takom krásnom drevenom záchode s veľkým oknom.
Výhľad bomba a, I shit you not, z lesa prišla srnka.
To bolo extra sranie.

Nejlíp nevím, ale nejhůř jsem se vysral na přípravě jednoho larpu v lese, kde byl hajzl společný asi pro tři lidi ve formě volně loženého prkna. Srát a držet se u toho skoro za ruku s druhým seroucím fakt není můj šálek kávy.

U tchyne :)
Rodice manzelky maji veliky vymazleny dum (tchan je architekt, oba zajem o umeni). A v obou patrech maji hajzl v koupelne (wtf?). A vsude samozrejme milion ruzne kosmetiky, flakony s parfemy, okrasne predmety, vazy s kdovicim, kvetinace s kytkama, atd.. A hlavne ty nadychane vyvonene rucniky a osusky vyskladane v otevrenych policich, barevne koordinovane.
Vice nepatricne bys si nepripadal ani kdybys se sel vysrat nekomu do paradniho pokoje :)

Doma. Doma se vždycky sere nejlíp.

Asi někde v lese v minus dva stupně, má to svý kouzlo no.

Mají kolem hajzlu aspoň koberec a na prkýnku takové ty dečky?

a v hajzlu maji tu modrou tekutinu, co spolehlive napeni bazenek a zamodri, abys ani za boha nemohl po sobe ten hajzl vycistit, bo nic neni videt

já s láskou vzpomínám na hajzly v naší zkušebně na Kraváku, nově zrekonstruovaný, mísa tak akorát vysoko, že mi to dokonale ergonomicky vyhovovalo. a asi další faktor byla basákova podladěná pětistrunka, která mi asi po hodině hraní tak dokonale rozvibrovala střeva, že šlo všechno krásně ven. asi hnědej tón, Mleako potvdí

ale jinak viz dark, doma je doma

Nejhezčí místa jsou samozřejmě v srdci přírody. Jako onehdá před osmnácti lety, kdy jsem se nechal ukecat na houbařský výlet.
Koncem června jsem se vysekal na motorce, takže kromě zlámaný levačky, jsem byl potlučenej jak rajčata v supermarketu. Zpruzenej z toho, že budu trávit léto v rekonvalescenci, jsem propadal chmurným náladám, ležel jenom u televize a cpal se žrádlem. Výlet do přírody se proto zdál jako příjemné rozptýlení.
Počasí bylo fajné, žádné vedro ani zima, svěží vánek a ranní rosa co dělala vzduch příjemným. Na houby jsem sral, ani jsem si nezval košík. Beztak jsem se nemohl přes potlučená žebra ohnout, vyloženě jsem šel nasávat kouzlo ranního letního lesa. Oddělil jsem se od skupiny a vydal se do mírného kopečka směrem k mýtince v dáli. Svítilo na ni sluníčko a vypadala jako super místo pro malou přestávku se svačinkou.
A pak se to stalo...
Vidím to jako dnes. Řídký borový les nenabízel moc míst k soukromí a tak jsem to zalomil za prvním silnějším kmenem. Moudře jsem usoudil, že tepláky budou vzhledem k obtížnému oblékání/svlékání tou nejlepší volbou. S tím problém tedy nebyl. Co už problém byl, bylo zaujmutí srací pozice. Jak jsem byl potlučenej, tak až dolů na bobek to nešlo. I přes koňské dávky ketonalu to bolelo jak svině. Takže jsem se jakoby v polosedu opřel zády o strom a zapřel se nohama. Kupodivu se mi to povedlo, aniž bych si posral boty nebo si nasral do tepláků. Vytření prdele už takovej zázrak nebyl, ale vzhledem k polním podmínkám to nedopadlo nejhůře.
Jenže jak jsem se nemotorně chtěl postavit zpět, ujely mi hnáty po té mokré zemi a sjel jsem zády po kmenu až dolů. Takže nejenom jsem si brutálně sedřel záda, ale sedl jsem si i do vlastních sraček. To co se dělo pak a jak jsem se nakonec dostal domů, si vezmu s sebou do hrobu.

+1 Likusák prakticky na spadnutí, ale jsou tam nově opravený hajzly. Až se ten barák definitivně rozpadne, tak v ruinách uprostřed zůstanou stát jen ty pěkný nový hajzly. Jako fénix z popela. Teď nám akorát začali pravidelně zamykat dámský, takže není kam chodit pro hajzlpapír, když náhodou na pánskejch dojde.

Ad anketa - jestli si to dobře pamatuju, tak v Blavě v té ufo věži na mostě měli hajzly orientované směrem k oknu. To bylo celkem cool se při sraní pokochat výhledem.

Jako ano, ale deset minut videa o tohle mi přijde trochu moc.

Řeknu si, že pět korun je v hajzlu.

Chce to prihodit dalsiho bura a na dvere pripevnit papir s napisem "Sbirka na darek pro sefa k padesatinam"

Hodím tam svoje klíče od baráku abych měl pádný důvod do toho strčit ruku.

Pětikoruna? wtf. Kdyby 20000, tak neřeknu, ale kvůli usraný pětikoruně snad do hajzlu nešáhne nikdo, ne? To je tak na dva rohlíky.

Blbá pětikoruna, ale když ti chybí drobný do kafomatu a žádná kunda okolo ti nechce rozměnit, má ten bůr cenu zlata.

dosel bych si pro teleskopicky magnet, vylovil, oplachl a vhodil do automatu na kafe, aniz bych se mince samozrejme dotknul rukou

Vyndat, vysrat, zapíchnout do pevného hovna, k tomu praporek nebo něco. Udělejme si to v práci hezké.

nezer petikoruny a nebudes je srat

Srdečné gratulace

zaslouzene po celodennim cekani.
snad ti ho nainstalovali do idealni vysky a padne ti jak se patri

u nas je to po delsi dobe asi nejzasadnejsi fail rekonstrukce. preferuju hajzl s nizkym posezem a doma ho mam tak, ze sedim s nohamado pravyho uhlu. takze to furt resim nejakyma stupinkama, ktery se kvuli deckam doma povalujou. Zlatej hajzl v praci, ten je pekne pri zemi a to vyprazdneni je tam dokonaly a mnohem prijemnejsi.

Nový hajzl je lehce níž než ten minulý a za mě je to cajk. Taky nemám rád, když je moc vysoko.

V práci máme mega nízko. Nikdy jsem na něj nesedl, to už bych se nezvedl.

Gratz!

Perfekt!

Ono je to taky zdravější

chci to vidět v imaxu

Krása. Já jsem dnes šel opět do knaceláře, abych se mohl svobodně vysrat. Ještě jsem nebyl.

Tyve, půl desáté a hovno v hangáru, to bych byl na půl cesty do špitálu s otravou.

Prostě se tam někdo vysral a neutřel si prdel. Záhada vyřešena.

No a našel jsi v tom cepu nějaký ty cennosti?

já měl před pár dny to živočišné uhlí a pak jsem vyprodukoval pěknou černou hroudu, jsem si připadal jak na velikonoce, když se obarvují vajíčka

Mal so rýchlo spláchnuť ešte raz, nech to pretečie.
Život na hrane

zachod nikdy nepretece, to bys mel vedet

vezmes stetku a parkrat stouchnes a razem je hovnous vevnitr... takovy basic information ti musim rikat zilo