sobota,
smočil bych chobota

Sem se to hodi asi nejvic
If— od Rudyard Kipling je dechberouci basen. Dlouho sem necetl poezii ktera by se me takto dotkla.
Recitace od M.Caina:https://www.youtube.com/watch?v=EEFMVIfl2UY


If—
If you can keep your head when all about you
Are losing theirs and blaming it on you,
If you can trust yourself when all men doubt you,
But make allowance for their doubting too;
If you can wait and not be tired by waiting,
Or being lied about, don’t deal in lies,
Or being hated, don’t give way to hating,
And yet don’t look too good, nor talk too wise:

If you can dream—and not make dreams your master;
If you can think—and not make thoughts your aim;
If you can meet with Triumph and Disaster
And treat those two impostors just the same;
If you can bear to hear the truth you’ve spoken
Twisted by knaves to make a trap for fools,
Or watch the things you gave your life to, broken,
And stoop and build ’em up with worn-out tools:

If you can make one heap of all your winnings
And risk it on one turn of pitch-and-toss,
And lose, and start again at your beginnings
And never breathe a word about your loss;
If you can force your heart and nerve and sinew
To serve your turn long after they are gone,
And so hold on when there is nothing in you
Except the Will which says to them: ‘Hold on!’

If you can talk with crowds and keep your virtue,
Or walk with Kings—nor lose the common touch,
If neither foes nor loving friends can hurt you,
If all men count with you, but none too much;
If you can fill the unforgiving minute
With sixty seconds’ worth of distance run,
Yours is the Earth and everything that’s in it,
And—which is more—you’ll be a Man, my son!

Vrrr... vrrr... Od časného rána až do hluboké noci plaší od sebe devětatřicetiletá stařena i sebekratší sen a jako stroj potažený lidskou kůží šlape kolovrat, do černa prosycený olejem. Do žaludku, mazničky celého stroje, přilévá dvakrát denně olej v podobě pohankových nudlí. A to jen proto, aby stroj nepřestal pracovat.

Snad i ona si teď uvědomila, že stroj tvořený vyschlými svaly a žlutými kostmi v obalu ze svraštělé kůže je již všechen zanesen prachem únavy. Je náhle přepadena pochybnostmi.

Co tak přemýšlela pod žlutou třicetiwattovou žárovkou, došla jí právě vlna. Poručila stroji v obalu z kůže: stůj! Ale kolo se točí samo od sebe dál a nechce se zastavit.
Nikým nepoháněn snaží se kolovrat honem honem do sebe vtáhnout koneček vlny. Již se zdálo, že nebude mít co do sebe vsoukat, když tu se konec příze ovinul kolem stařenina prstu. A celé její tělo, únavou změklé jako vata, bylo špičkou prstu počínaje zkrouceno, vysoukáno a spředeno do vřetena. Když se stařena celá změnila v přízi a byla navinuta, vydal kolovrat ještě hrkavý, trochu skřípavý zvuk a konečne se zastavil.

"Maminko..."
Zestárlý syn mladé stařeny sepjal ruce na kolenou zkřížených nohou a sevřel je tak silně, že mu až nehty zčervenaly. Nemohl na věci nic změnit.

Do tří dnů byl ze stařeny upleten svetr.

Vyplejtval jsem tolik času,
a plejtvam ho dál.
Prožil jsem si tolik děsů,
a prožívam je dál.
Ptám se sám sebe co ještě snesu,
zda-li jsem komukoli kdy něco dal.
Po nocích se strachy třesu,
a přesto žiju dál a dál.

Takže vzhledem k tomu že sem zde obklopen převážně inteligentními lidmi, tak bych se s vámi rád podělil o nějakou poezii

Dívka spanilá se mého srdce zmocnila,
hebká kůže, dlouhé nohy, vlasy havraní.
Dívka spanilá co v dešti tančila,
ladnou rukou mě nabádá ať jdu k ní.

Tak báječná slečna nemůže být skutečná,
"Vím kde je ukrytý klíč k lásce."
ztuhnu, když se ke mě nakloní a tiše šeptá
"Tak pojď se mnou a líbej mě divoce!"

Jenom s ní mám křídla andělí.
Jsem její vůní omámen.
Jediné co mě probudí,
než společně vášní vzplanem.

Je její hlas překrásný:
"Na co čekáš? Zhasni!"

Tak se taky přidám. Už na jaře během první karantény ve mně bublalo téma, které jsem dokončil do nějakého tvaru až teď na podzim, na aktuálnosti ale neztratilo. Je to poetry slam, primárně určený k přednesu, ale snad funguje i jako text.


Our Daily Pornography
----------------------------

This is porn.
porn of games, of information
of too many windows
porn of
binge-watch drinking
our sanity ship sinking
porn of
anonymous regime
pornography meaning 7 sins of our daily virtual life
(and not enough number of virtues)
and my tongue is a little entangled when I speak English
I am sure no James Joyce but I still can become Nabokov
then I have more than a few opponents
if you delve into
procrastination
porn-stination
depression monotony
strawberry doughnut rohlík.cz gluttony
it started into spring break thoughts
like dandelion polka dots
then a quick bored fornication summer pause
and back to my freezing vampire regime,
only minutes of daylight left
every time I wake up.
HBO, US maybe-horny net-chicks
how-‘bout-u
FOMO fear of missing out everything there is
MIA missing in action, all the f. time
One layer overlapping the other
overlapping the other overlapping the other
overlapping the-what?!
virtual debates, virtual debates, virtual inmates
better go shoot up your virtual mates
in a game ongoing more than my half-life,
and I sleep. Sleep. Imagining being here with you,
whoever is real.

Je mi chladno, může za to zima,
Přišla náhle, přišla nečekaně.
Ostrá, bílá gilotina,
Co doteď nezvadlo, velmi rychle zvadne.

Oheň spálí, co sežehne to zmizí,
Voda odplaví věci svým proudem
Vítr odfoukne vše jemu cizí,
Led to však zanechá mlčenlivým soudem.

Sníh vše jen pokryje, zdánlivě nedotčené,
ztracená vzpomínka, je tam i není,
Schová v sobě bezcenné i cenné,
zakáže pod sebou veškeré změny.

Zamrzlé v čase, bez šance k pohybu,
O čem teď píšu, stále o ledu?
Zdánlivě nehybně a přece naživu,
Pohnout se kupředu ve sněhu nedovedu

Vcera jsem po praci dostal nejaky zachvat inspirace a naskrabal jsem si do bloku tuhle blbost. Rano jsem to sice musel mirne upravit, kdyz rezignoval ministr zdravotnictvi, i tak to ma myslim cenu hodit alespon sem, nez se rozmyslim, zda to snesou sociálni site:

PŘÍBĚH PANDEMICKÉHO PLÁNU PLUKOVNÍKA PRYMULY
Pan plukovník Prymula pokojně posedával pod pražskými platany poblíž Palmovky. Panovalo pěkné počasí, příjemný předprázdninový pátek. Přemýšlel, přemítal, plánoval. Pandemie pomalu přestávala, profesionálové propouštěli plicní pacienty, polikliniky překvapivě prázdné. Populace počala postrádat pozornost. Preppeři pláčou - proč proboha plnili půdy potravinami? "Podzim přesto přijde," poznamenal Prymula, "potřebujeme plán."
"Přichází prázdniny, příležitost promořit populaci. Povolíme parties, pootevíráme pivnice, plovárny, performerům postavíme pódia. Přátelé, pojďte pařit! Přeplňte parkety, poctěte přítomností podniky pochybné pověsti. Pijte pivo po půllitrech, pálenku po půldecích - především pospolu."
Prázdniny pokračují. Populace přichází po parties pozdě po půlnoci. Příští poledne po probuzení políbí partner partnerku. Petra políbí Pavla. Pavel příští pátek potají políbí Pavlínu. Pavlína po pozdním příchodu políbí podvedeného přítele Patrika. Projektant Patrik při pondělku poprská pracovní počítač, potažmo přilehlé prostory. Promoří půl podniku. Plán pokračuje, paráda!
Pozvolna přichází podzim. Pedagogové predikují příchod prvňáčků. Přibývá plno pacientů - pravda, příznaků prostých. "Potřebujeme přitáhnout pouta," přemýšlí Prymula. Po prázdninovém promořování přijde pandemická pruda. Pohostinství po půlnoci? Pasé! "Prozatím pilně pracujte, především poklidně, pakliže povoleno," pouučuje plukovník. Promotéři, pěvci, pianisté - prostě pracovníci popkultury - půjdou pravděpodobně pojídat plevel. "Promiňte, peníze poškozeným pozdržíme. Podnikatelé prostě počkají." Procházky po parku prozatím povoleny. Provoz prodejen potravin podobně. "Prosímvás, poslouchejte příkazy," podotýká Prymula. "Pandemie pokračuje, pohoda přestala!" Problémový přístup potrestá policie.
"Potřebuji předložit plán premiérovi. Pičus představuje potenciální problém, prahne po předvolebních preferencích," přidá plukovník povzdech. "Písničkářský playboy půjde při pondělku pryč. Pitomý premiérův podržtaška. Prezident plán posvětí, pokud Putin povolí. Pronese plytký politický projev pro příznivce, pak půjde pít. Předvídatelné."
Pandemie pokračuje, populace povětšinou poslouchá. Plukovník plesá.
Pokračování příště.

S vychlazenym pivečkem v ruce,
a bez nouze o dostatek dalších,
je život mnohem snažší.

Kdyz uz tedy mame tu karantenni dobu, dovolim si placnout par Plihal-like picovin, co me vetsinou napadly ozraleho, nebo ve vane, pripadne za splneni obou podminek:


Říkala mi moje žena
Že řídím jak Ayrton Senna
Nevím, zda to byla chvála
Nebo se mi krutě smála

Z helmintické terapie
Zbytečně jsem míval nervy
Teď jen nesmím slivovici
Abych nevypálil červy

Chudák Luděk Sobota
Vėčně hraje kokota
Kdyby nebyl popleta
Mohl hrát i Hamleta